Ve vrbových listech, na skle II (49x69 a 49x35), komb. tech. Pro Janičku a Stana, dvě vzácné bytosti. Na skle se procházím, z lijáku, ke hřejivým kamnům, do podkroví...Nové výstavbě musel jít z cesty Moulin rouge, holky musely stranou, aby udělaly místo nové výstavbě. Rostla tu však také krásná vrba….rostla…její poselství z kořenů, které protkaly neviditelně a navždy skleněnou podlahu té půdy, však zůstalo. Když jsem tam stála, vepsalo se do mě a skrze vrbové listy pak zalepilo zdi podkroví... Ten deštivý den za sklem jsem dostala šišky z ambrosie a sekvoje, krásná synchronicita, vždyť listy mnou tkané jsou právě z cest přes epifýzu, uvědomila jsem si tenkrát…. …cestou vlakem nazpět, naplněná radostí jsem vyslechla příběh cikánský. Plival blesky do telefonu, že si vzal volno v práci a jede rozbít hubu tomu buzerantovi (cituji). Říkal taky, že mu pomůže Martin a jeho rodina, která ho nenechala ve štychu proti Ukrajincům a Rumunům. Prý to vyřídí a jede dom, a taky že Carol je pěkná opice a kunda (cituji) k tomu…… Byl to zajímavý rozhovor, který se dotknul celého kupé, a tak bylo prázdno a ticho, jen listy z vrby ševelily v kupé, s nešťastným spolucestujícím…